JFM – 15 , 10 , 5 a 1
Před časem jsem slíbil , že napíši něco o letošním Jungfrau-marathonu . Bohužel od té doby uplynul nějaký čas a tak nevím , zda jsi z toho ještě budu něco pamatovat . Také mne předběhl na stánkách BEHEJ Radek Narovec a osobně si myslím , že k jeho článku již není co dodat . Článek přesně vystihuje atmosféru tohoto krásného , ale těžkého závodu . Ale přesto se pokusím zde v pár řádcích přinést svůj pohled na tento maratón .

Nejprve bych rád vysvětlil název článku . JFM je ve zkratce název Jungfrau-marathonu . Čísla za tím znamenají počet našich účastí – Láda Tlustý – 15x – tedy všechny ročníky . Marně se snažíme zjistit u pořadatelů , kolik dalších běžců má také všechny , ale zatím bez úspěchu . Honza Merunka – 10x , já – 5x a nováček na JFM Vláďa Kropáč – 1x . Čísla pochopitelně znamenají úspěšné účasti , tzn. doběhnutí .
Takže v pátek 7.9. ráno okolo 5:00 naše výše uvedené kvarteto vyráží směrem Rozvadov . Dále pokračujeme po naší oblíbené trase Amberg , Norinberg , Karlsruhe , Basilej , Bern a Interlaken . I když je to jedna z nejdelších cest (cca 900 km) , tak je překvapivě nejrychlejší a nejpohodlnější . Mimo kousku u Ambergu jedete pořád po dálnici . Letos ve Fabii 1,2 ve 4 „chlapech“ i se zastávkami na odpočinek a jídlo jsme to zvládli okolo 9 hod. Za tu dobu , co tam jezdíme , jsme pochopitelně zkoušeli i jiné trasy , ale tato vychází jako nejoptimálnější . Chvíli po 14:00 jsme v Interlakenu . Parkujeme na svém tradičním místě , kde se může stát a neplatí parkovné . Pro vysvětlení , v Interlakenu je nedostatek parkovacích míst a ty která jsou, jsou placená . Po krátké procházce jsme u Kursaalu , kde je prezence .Bývají zde i prezentace jiných maratonů a také nabídky sportovních potřeb . Proti jiným ročníkům je vše v jednom sále a připadá mi to nějaké slabší. Před Casinem stojí vůz meteorologické služby a je zde předpověď na ten závodu s tím , že počasí bude optimální . Na můj co si pod tím mám představit , tak mi meteorolog odpoví , že to bude optimální na běh . No uvidíme , myslím si , zvláště když celý týden byly předpovědi na sníh , mrazivý severní vítr a mráz . Po krátce procházce městem odjíždíme do Lauterbrunnenu , kde máme již v jedné ubytovně již po 5 let rezervované ubytování . Z jednoho okna máme krásný výhled na vodopád a Jungfrau a z druhého okna ještě krásnější na 26.km tratě – čili začátek stoupání – trápení . A večer začíná „nervozita vrcholit“ , - už aby byla sobota večer .
Ráno okolo 7:00 odjíždíme vlakem do Interlakenu , dav , který se z vlaku přesouvá k místu startu mi letos připadá nějaký menší , možná že jedeme o něco dříve než obvyklé . Následují obvyklé činnosti , převléknutí , naložit věci na převlečení na kontejner , krátký rozklus a protažení a najít to svoje optimální místo na startu v skoro 5,5 tisícovém davu . Konečně je 9:00 a je odstartováno . Vzhůru k výškám .Nejdříve ale následuje jeden asi 3 m okruh Interlakenem . Běžím společně s Vladimírem , docela to v tom davu i jde . Překvapujeme mne počasí . Zatímco po jiné ročníky bylo zde dole jako v prádelně , téměř nedýchatelno , letos je zde příjemné klima . Že by předpověď začala vycházet . Po 4.km si zkontroluji čas a zjišťuji , že jsme dost přes 20 min. (asi okolo 22 ) . Začínám lehce zrychlovat, ale někde ztrácím Vladimíra . Na 10.km mám 48:14 a začíná první stoupání , vcelku se i držím , potom následuje krátký seběh . Na 15.km mám okolo 73 min. Docela mi to překvapuje , ale pořád se snažím to nějak držet . Potom následuje nepříjemné stoupání těsně pod 20.km v Lauterbrunnenu . Druhou desítku jsem udělal za 53:40 , na to , že se překonalo asi 300 m stoupání , jsem spokojený . U velkého vodopádu , na který za chvíli budeme koukat seshora , je půlka - 1:47:13 . Opět ještě spokojenost , je to sice zde můj nejhorší čas , ale pouze asi o 1 min.horší než vloni . Potom následuje rovinky i místy i menší klesání až na 25.km . Přichází občerstvovačka a za zatáčkou mezi baráky je zde konečně to , co řadí Jungfrau maratón mezi horské maratony – skoro nepřetržité 16 km stoupání z nadmořské výšky 795 m do 2100 – tj.asi 1300 m stoupání . Nohy zde již automaticky přecházejí z běhu do velmi pomalé chůze a začínám se šourat 26 strmými zatáčkami k Wengenu . Takřka všichni , které jsem v průběhu posledních 10 km předběhl mi zde velmi volně předbíhají nebo ostrou chůzí míjejí . Od této chvíle začíná další velmi špatný psychický moment –značení je po 250 m . Hrozný , člověk si myslí , že má za sebou již skoro další km a ona je to pouze ¼ . Potom již následuje takový indiánský běh až do 31 .km . Třetí desítku , která je ve Wengenu , mám za 1:18:06 . Celkový čas okolo 3 hodin , což odpovídá i loňským mezičasům . Ovšem nachlazení , které mne už asi 1 týden trápí , na posledních 12 km udělá své . Někde za 34.km si poprvé sedám , kvůli odpočinku , chci sundat číslo a dostat se někam k vlaku a dojet nahoru. Pak si ale říkám : „Ty vole , takovejch peněz Tě to stálo , času a Ty by jsi to zabalil !“ Takže jsem zahnal tyto chmurné myšlenky a pomalou chůzí vyrážím do hory . Okolo 37. km mi předbíhá Vladimír , snaží se mi povzbudit a přátelsky mne plácá po levé ruce . Ovšem až později zjišťuji , že mi tímto přátelským gestem vypnul stopky . Ještě několikrát odpočívám a zraje ve mne rozhodnutí – 5 a dost . Byl jsem zde naposledy , mám já to zapotřebí . Ne , nemám . Ale už je zde dudák a následuje seběh do cíle . Výsledný čas 5:33:33 je o skoro 40 minut horší než vloni . Následuje už jen převzetí medalie , vyzvednutí věcí , výměna čipu za tričko , osprchování a otevření první plechovky piva . Ještě nezbytné posezení s výhledem na Eiger , Moench a Jungfrau . Předpověď meteorologům skutečně vyšlo , bylo ideální běžecké počasí . Krásně svítilo slunce , ale nebylo takové vedro jako vloni . Ještě se dostat do vlaku a odjet dolů . Letos se mi to podařilo až potřetí . Večer jedeme s Ládou a Honzou znovu do Interlakenu , kde dostanou dárky za jejich 15 , resp.10 účast . A v tu chvíli , si okolo 20:00 , kdy už je zde dole tma , je na konci údolí vidět Jungfrau , jak ji ještě ozařuje slunce . V té tmě vypadá jako kdyby hořela . Úžasný zážitek . Díky této chvíli se začíná hroutit mé přecevzetí o posledním startu zde . Večer na pokoji už následuje naše „tisková konference“ . V neděli ráno se loučíme , pro jistotu si rezervujeme pokoj i na příští rok a stejnou cestou se vracíme domů .
Shrnu-li tento ročník , pak po organizační stránce závod nemá chybu . Celková organizace, občerstvení po trati i v cíli , hned večer diplomy i s mezičasy . Teplé sprchy v cíli(vždy si vzpomenu na PIM) . Davy fandících lidí . Letos přibylo další kontrolní místo Sici , aby vyloučili podvodníky Také bylo ideální počasí . Proti jiným ročníkům mi připadalo slabší takové to divadlo okolo závodu . Bylo dost závodníků – po prvně jsem zde zažil zácpu na trati – před hřebínkem , dráhy nestačily odvážet . Sám jsem se dostal až na 3.pokus do vlaku . V cíli se stála fronta na občerstvení , taky jsem to tam ještě nezažil .
Dnes již téměř po jeden a půl měsíci po závodě mohu říci , že i v roce 2008 – budu-li živ a zdráv – se opět první zářijovou sobotu již pošesté postavím na start 16.ročníku JFM . To by bylo abych ty dva dědky v počtu účastní nedohnal a předehnal .
Unhošť 18.10.-2007
Ben