JESENICKÝ FESTIVÁLEK 2007
Už dlouho dopředu jsem si rezervoval druhý říjnový víkend a odmítal atraktivní domácí i zahraniční nabídky. Plán byl jasný – všichni vyrazíme už v pátek na
9. Festiválek přírodních sportů a cestování JESENICE 2007
Původní jasná představa začala v září nabývat lehce pozměněných rozměrů. Tomášovo vyhozené rameno pak udělalo škrt v bajkové sobotě – „Jesenickém surovci“, a tím pádem zůstala jen neděle. Ovšem s naší silnou parketou, terénním během. Z rodinné sestavy vypadla hospodařící Iva, Lucinka do poslední chvíle licitovala, zda poběží či ne, obvázaný manažér dal naštěstí přednost výletu před PC a sestavu doplnil tradičně Vašek. Závody zahajovaly děti. Po úspěšné cyklistické sobotě (dvě vítězství) si své běžecké metry také dobře odběhli Eda a Zuzka Horychovi. A pak už Saša Krško, hlavní osoba festiválku, pozval na start dospělé. 10m, ostrá vlevo, letmo mineš chaty v Jahodovém kempu a stoupáš. Sil mají všichni dost a vypadá to na hodně rychlý začátek. Za chvíli se zkracuje dech i krok, narůstají mezery. Les střídá stará kaštanová alej, náročnost stoupání trochu polevuje, ale až od kapličky to je rovnější. Jsme dost vysoko, od stavení se štěkajícím – naštěstí zavřeným psem – to není daleko k vrcholu Plaveč (604m.n.m.), ukrytém v hustém lese. Tam naše trasa nevede. Zatáčíme doleva na suchou cestu a mezi poli míříme k lesu. Krásné podzimní slunečné, ale i chladivé počasí umožňuje daleké výhledy – za Džbánem se rýsuje České středohoří, na severozápadě Krušné hory a kdo by otočil hlavu více na západ, uvidí i mohutný, téměř stolově zarovnaný vrcholek Vladaře. Na další zeměpisné poznávání není kdy, utíkají soupeři i čas. U včelína se vběhne do lesa a následuje dlouhý členitější seběh k rybníku Horní Fikač. Ten jen kouskem oka zahlédneme a musíme rychle zareagovat na změnu profilu. Zpevněná cesta se vlní a soupeři přibližují. 2-3 jsou na dohled, při probíhání kempem je mám na dosah. Přihlížející děti a neběžící fandové nás mohutně povzbuzují do druhého kola. Ženám a dorostencům zde 6 kilometrová běžecká pouť končí. A my ? Vím, že teď to bude horší jak na začátku. Nejdříve mě hecuje Tomáš, vzápětí přidává neocenitelnou radu Lucinka „tatínku, běž !“ Dech (aspoň u mě) se mění v sípání, nohy by chtěly odpočinout, ale hlava to posunuje dál a dál, výš a výše. A když vidím, že zase rozbíhám své tempo, jsem spokojený. Že bych zkusil ty dva kluky přede mnou ? Chuť by byla, ale oni jsou rychlejší, hlavně při seběhu. Zatáčka u rybníka, neohlížím se a snažím se držet rychlost. Pár terénních vlnek a vidím a slyším kemp. Asi za mnou nikdo není, ale to nevadí a trochu přidávám. V cíli mě hned děti informují o pořadí – „seš devátej“ – no, to je pokles oproti minulým ročníkům, ale když se podívám k rozhodčím na zapsaný čas, jsem na tom o 45 vteřin lépe jak loni při „osobáku“. Zvítězil Ríša Pleticha, domácí orienťák (KOS Jesenice), o více jak minutu překonal traťový rekord, který držel Pepa Poduška. Vašek Klos doběhl druhý a Pavel Horych – teda teď měl nečekaně dlouhou běžeckou pauzu – asi 17. Přesné výsledky ještě nemáme, ale kdo máte chuť, podívejte se na stránky : http://www.jesenickyfestivalek.cz/index.htm a třeba zde najdete to, proč se v říjnu 2008 vydáte do Jesenice.
Zdeněk Kučera
17.10.2007