Běžecký oddíl T. J. SOKOL Unhošť

Hrobově krásná podzimní Řásná

Ten letošní termín se skoro ideálně kryl se Svátkem zesnulých, s „Dušičkami“. Moje sdělení, že jedeme na HROB (http://okjihlava.ji.cz/ZAVODY/HROB/) , však mělo úplně jiný význam. Z kamarádů se mi podařilo zlákat Lucku s Pavlem, spoluběžec Vašek byl jasný, stejně tak i malý manažér Tomáš. V pátečním podvečeru probíhala rychlá nalejvárna našemu nováčkovskému mixu, samozřejmě okořeněná vodními a bahnitými postřehy z minulých akcí. V sobotním dopoledni to začalo. Všichni nejdříve na jednotku, pak scorelauf s různým počtem kontrol a potom pevné pořadí kontrol. Ostrý začátek po louce, volněji ke skalní patě, průsek, hustník , kolem lomu, ke skalnímu srázu a první náročnější výlez na skálu a hned dolů na roh louky. Malá zmýlená u rybníčku  nás „hodila“ o pár stovek metrů na jih. Naštěstí pro nás se v sousedství odehrával hon. Jakmile jsme zaslechli střelbu a poté i zpozorovali postupující mysliveckou jednotu, nabral náš pohyb na rychlosti a přesnosti. Ta nás nečekaně opustila v zamlženém sousedství obce Světlá. Vodítkem se mělo stát elektrické vedení vedoucí západním směrem. To, které jsme objevili, směrovalo na jih. Tož se „odrazíme od silnice“; opravdu zde byla, vedla správným směrem a pomohla. Posíleni na duchu jsme překonali měkký, místy vřesovitě bažinatý úsek a po cestách a pěšinkách doběhli k občerstvovačce. Mylně jsem se domníval, že kontrola bude hned za várnicí s čajem, k rybníčku to bylo ještě pár desítek metrů. Tradiční lehké pootočení mapy a cesta k dalšímu bodu se opět o něco prodlužuje. Nevadí, běžíme, ztrátu doženeme. V poklusu dobíháme do ohybu cesty, značíme a stejně rychle (možná stejně pomalu) postupujeme ke dvanáctce. Později zjišťuji, že se jmenuje „Kozí hřbet (vršek)“. Z dalšího naplánovaného postupu je za chvíli torzo. Nenápadný průsek končí dřív, než potřebujeme, a také cesta, která se na mapě ideálně rýsovala, jaksi není k nalezení. Nu což, směr máme, někam dorazíme. A vskutku, netrvá dlouho a jsme na plánované silnici, sice na jiném místě, ale co to je kilák navíc ? Za hájovnou, rybníčkem a hrází brzy nalézáme rozvětvující se cesty, docházíme a jsme dobíhání dalšími dvojicemi, trefujeme křižovatku cest i prostřední průsek nahoře a zbývá jen seběh ke sběrce a travnaté cílové metry. Bezvadné chatičkové zázemí nás probírá a navečer vyrážíme do obce. Pavel a Lucka našli také všechny kontroly, jsou živí, v pořádku a moc mě těší jejich zaujetí. V restauraci U Kolářů pak naši i jejich – „Příchozí“ trasu probíráme metr po metru, doplňujeme tekuté i pevné zásoby a jsme zvědavi na neděli. Ráno zjišťujeme, že v noci asi pršelo, ale na obloze je místy modro. Když jdeme na hromadný start (hendikepy na nás neplatí) je chladno. Snad i lehce prší, ale to už moc nevnímáme. Z obrovského chumlu se snažíme co nejrychleji utéct. Obíháme Velký pařezitý rybník a pak se po dlouhé přímé stále stoupající zpevněné cestě blížíme k vrcholu Javořice. Není nám dopřáno dosáhnout 837 m.n.m, vbíháme mezi stromy a přes větve doklopýtáváme k pramenu. Místo žáby tu sedí fotograf a cvaká záběr jednoho obličeje za druhým. Teď co nejdřív ke dvojce. Po nalezení vidlice cest se najednou ztrácíme a s tím i naše postartovní euforie. Z dilema, zda na východ či na západ, nás vytrhává spásný dotaz. Konečně chápeme a jedeme dál. Mapujeme a sbíráme  trojku na louce. No jo, ale spousta dvojic je před námi. Nastává stíhačka a na čtyřce je máme. Kdyby se nám podařilo a utekli jsme jim ! Ani oni ani my to nechceme pokazit, postupy máme stejné, chvíli táhnou Luboš se Zdeňkem, Petr s Honzou, občas dáváme směr i tempo my. Znovu obíháme po masivu nejvyššího vrcholu, spojujeme se a rozpojujeme. Nalézáme roh louky, ani Vaškovi nedopřeju pořádný rozhled do kraje a ženeme se nahoru, dlouhým padákem dolů a zase kousek vzhůru, abychom našli lampiónek v ohybu cesty. Sbíháme k silničce, od ní ke kontrole k potoku, po pěšinkách nacházíme poslední křižovatku  a už jen ke sběrce a blátem a trávou do cíle. I druhý den se Lucce a Pavlovi podařilo nalézt všechny kontroly, prakticky bez orienťáckých zkušeností vydrželi zdravotně a duševně, na nováčky si vedli výborně. Inu, jsou běžecky trénovaní, jsou z dobrého klubu.

Zdk + Vašek Klos, HH40, Lucka Růžková + Pavel Bříza, PP, vše MK Kladno