Běžecký oddíl T. J. SOKOL Unhošť

Svatojánský běh

Ačkoliv proti mému dlouholetému kamarádovi Ládovi Tlustému nic nemám , tak to samé se nedá říci o jím pořádaných bězích . A obzvláště mi nesedí Svatojánský běh . Nahoru , dolu , v lese , krátké , zima , náledí , sníh  . Jako každý rok i letos jsem hledal nějakou výmluvu jak se nezúčastnit . Jako dobrá záminka mi poslouží zmrzlé cesty v lese , to není nic pro mé bolavé nohy . 3 dny před závodem se Ládovi omlouvám , že letos se doopravdy nezúčastním a jako mi to mrzí . Neměl jsem to dělat , věděl jsem , že to tak dopadne . Láda mi začíná přesvědčovat , že to v lese tak špatné není , že dostanu o škvarkovou placku více , apod. . Mé skálopevné přesvědčení začíná být nahlodávané . Do toho začíná padat sníh , takže led by mohl být přikryt . Už nejsem tak pevně přesvědčen se nezúčastnit . V pátek potkávám Ivu Ducháčkovou , se kterou jsem si mailoval , že se určitě nezúčastníme , a vše je jinak . V sobotu jedeme .

Už při rozvičováním a rozklusáváním si myslím , že jsem radši měl zůstat doma . Sice sluníčko svítí , ale mráz je docela velký , bolesti v levém koleni nepřestávají , dýchat nemohu . Co já tady budu dělat , radši jsem měl zůstat doma . Poslední roky zjišťuji , že tělo jakmile zjistí , že se jedná o závod , tak začíná stávkovat .  

Předstartovní čas rychle utíká a už stojím na čáře (spíše dále od čáry směrem dozadu) . Ještě nezbytné pokyny pořadatelů . Ani nevím , jestli Zdeněk jako obvykle neříkal nám závodníkům , že s námi moc nepočítal , ale když už tady jsme,  tak co se dá dělat . Nervozita vrcholí , jedná se mojí premiéru v kategorii nad 50 let . Konečně odstartováno . Jako vždy než mi to dojde , tak špice už vbíhá do lesa . Velmi , ale velmi pomalu se rozebíhám . Konečně si i tělo začíná uvědomovat , že veškerá sranda končí a že nezbývá nic jiného než se pokusit napodobit běh . Postupně se mi daří i předbíhat . Před Jánem vidím asi 10 m před sebou Frantu Křečka , ale přichází malý kopeček a již vím , že tuto vzdálenost už nepřekonám . Navíc se přede mne dostal Míra Kokeš a postupně i Gábina Raková , v dáli vidím žluté roudnické triko Vládi Dlouhého . Dneska spolu soupeřit nebudeme . Lehké klesání za Jánem pomáhá soupeřům můj odstup ještě prodlužovat . Ještě se mi podaří předběhnout Viktora Sandeva . Ale v tom již následuje levotočivá zatáčka a prudký seběh na panelku . Bolestv koleni při běhu z kopce se stupňuje , už vidím že jakékoli doběhnutí do cíle bude úspěch  . Na panelce mi nazpátek předbíhá Viktor a vím , že nebude poslední . Přichází kopec mezi Myslivnou a Jánem , moje nejoblíbenější místo na trati . Můj pokus o běh se tady mění v chůzi . Ještěže tady stojí fotící Miloš Kmuníček a já čekám , co z něho vypadne . Nezklamal , povzbuzuje mi : „ Bene , jsi pátá ženská ! „  Perfektní , aspoň něco . Ale to už jde přese mně asi 10 lidí – např.Pepa Beránek , Pavel Bříza , Jirka Fingerhut , Jaromír Dočekal a ke konci stoupání ještě Venca Hons . Naštěstí jsme už znova u Jána , kopec končí , ale pro změnu začíná klesání .  Za Jánem doháním Vencu Honse a pokračujeme spolu s chováním jak podle Gutha – Jarkovského . Neustále si dáváme , přednost navzájem se omlouváme , když jeden druhého zavede na leden , prostě jak v kursech dobrého chování . Ale asi nám to jde , neboť stahujeme velký náskok skupiny Beránek , Bříza , Fingerhut , Dočekal a na silnici jsme už u nich . Tam bohužel se nechám mezi nimi uzavřít , ztrácím rychlost i chuť dále běžet . Poslední metry už jen doklusávám . Konečně cíl a mám to za sebou . Zase proti loňskému ročníku se trať nějak prodloužila . Tak jsem si premiéru v nové kategorii odbyl v čase 34:11 , 12. místo v kat. , 5 bodů do Kladenského poháru . Nic moc , ale mohlo to být i horší , ale možná i lepší . Po doběhu jsem šel vyklusat a díky tomu bolavému kolenu jsem se radši vrátil , druhý den jsme to zkoušel , ale bylo to také hrozné . Vcelku jsem se dobře zničil , měl jsem raději zůstat doma . Jestli to takhle bude pokračovat dále , tak se vrhu radši na nějaký jiný sport .

Jinak závod perfektní , organizace jako vždy na vynikající úrovni . Jediné , co mi nějak překvapilo , je to , že vstane divák , řekne : „ Technická – viděl jsem , jak ženy doběhly jinak .“ a všichni přeruší vyhlašování a začnou se tomu věnovat . Neuvěřitelné . Vždy jsem se myslel , že protesty je nutno dávat nějak jinak a také s vkladem . Bývalo vždy v propozicích, jak se protesty dávají . Asi to tam pro jistotu začnu na své závody dávat . Protože potom by to mohl být pěkný guláš , když by každý začal říkat , že doběh viděl jinak . Nebo také asi záleží , kdo ten divák je . Asi jako všude jsme si všichni rovni , ale někdo si je rovnější .

Unhošť 26.2.2009

Ben