VYSTŘÍZLIVĚNÍ
VYSTŘÍZLIVĚNÍ
Včera, jdouc vratce z bufetu jménem „PRÁČE“,
spatřil jsem dívku sedící na zemi.
Pod bundou z kůže zničené punčocháče
a byla krásná. Alespoň zdá se mi.
Povídám: „Děvče, co tady u sta hromů
lelkuješ sama a navíc v nedbalkách?“
Třásla se zimou, tak jsme šli ke mně domů.
Padalo šero, co kdyby měla strach?
Ráno mi po ní zůstala prázdná postel
zválená chtíčem obětí bez lásky.
Zmizela, snad šla vyhledat vlak či kostel
a mně tu zbyl jen zmatek – a otázky …
R. F. BIČAN