TAK BĚŽ !
Tak běž!
V uších mi potlesk zní,
těch, kdo mě ještě zná,
ještě snad běžím, už to však nejsem já,
těžko se mi teď sní,
o tom co znamená,
v oblacích plout a velká mít ramena.
Závratné zklamání,
z výšek, v kterých jsem byl,
takový pád, zatím jsem nezažil,
slyším však volání,
těch, co jsem neztratil,
cestou nahoru a dolu nezradil.
Tak neběžím zas sám,
ten kdo mi zamává,
i když nemůžu, sílu mi dodává,
víru už zase mám
a vím jak rozdává,
naději, která stále mi zůstává.
Tak běž! A věz,
že není to zatím poslední zvonění.
Tak běž! A věz,
pak vůle tvá, že štěstím tě odmění.