SVATOJÁNSKÁ NOC
Balada noci svatojanské
Bylo to jednou
na Jana Křtitele,
nešel jsem si lehnout
večer do postele.
Vyrazil jsem ven
do tajemné noci,
byliny sbírat jen
s kouzelnou mocí.
Jak jsem tak bloudil
hlubokým lesem,
v duchu se modlil,
nevěda kde jsem.
Když tu na louce
temné jsem stál,
světýlko v dálce
mě vábilo dál.
Nevnímal jsem ale,
zda spím nebo bdím,
a šel jsem stále
dál a dál za ním.
Pod skalou černou
zrovna v tu chvíli,
ke mně se hrnou
tajemné víly.
Ty víly krásné
nebyly zlé,
za noci jasné
daly mi srdce své.
Omámen jsem stál
kouzelnou mocí,
náhle jsem zůstal
sám uprostřed noci.
A nemoha jíti
tam ani sem,
tu přestal to býti
jen kouzelný sen.
Zjistil jsem z osudu
za chviličku malou,
že navěky budu
černou chladnou skalou.
24. 6. 2010
Komentáře
Přehled komentářů
Rymovani pana Dolejse jsou vzdycky jemna. Pripominaji mi obrazy naivnich maliu.
Svatojanska noc
Smetanova Antonie, 4. 8. 2010 6:37