SNĚŽNÍK
Na Sněžník
Nad lesy svítá
a start mě vítá,
k běhu se chystá
na známá místa.
Úvozem, lesem,
ač nevím, kde jsem,
běžím nahoru
na stolovou horu.
Na vrcholu v mlze
se rozhlížím drze,
nevidím, kde a jak
je kamenný maják.
Už znamení dává,
a z mlhy mi mává.
Pak cesta z vrcholu
k cíli jde dolu.
Během a sněhem,
s ledovým dechem,
hoře a bole,
konečně dole.
K Labi se blížím
a k cíli se plížím,
když tam dolezu
k zemi se svezu.
Pak ale vstávám,
Sněžníku mávám,
říci mu mohu,
že přijdu znovu.
26. 12. 2010