RAKOVINA
RAKOVINA
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Proč jenom zbyla mi pouhá hrst beznaděje,
noc v hávu s hvězdami, která mě nezahřeje?
Nemám sil naplivat do dioptrických brýlí
lékaře, který snad nebyl by zarputilý
za obnos nemalý, na nějž si zvykl léty.
Teď ležím v předsálí, dalek od svojí mety
žít, smát se a mít rád všechno, co život krášlí.
Pro něčí nižší plat mé šance navždy zašly
do míst bez návratu a snad i zapomění.
Lékařů debatu v bolesti každodenní
netoužím vyslechnout, zřejmě bych zvracel hnusem.
Chci vymanit se z pout ještě teď, před funusem.
Kdo dá mi naději a podá ruku svoji?
Nikde mě nechtějí, každý se smrti bojí!
Otázka kudy kam zračí se na mé tváři
patřící vzpomínkám jak v prošlém kalendáři.
Doktore ??? MASTIČKÁŘI !!!