PODIVNÉ VALCHAŘSKÉ DUBÍ
Divné valchařské Dubí
Rok se s rokem sešel
a zubí se na mne Dubí
do kalhot těsně jsem se vešel
hrůza z Dubí mne nebudí
Rok sešel s rokem se
Já sešel jsem a sokem jsem ...
Si více nežli před rokem,
Vyzpívajíce si v pátek plíce
v žádném ránu nejsou ambice
Ale to je pohoda
nehonit se nebláznit -- náhoda?
Říkám pane, no, vy s tou kárkou
vyvezte mne na kopec
je to těžké naříkání
cítím se jak pitomec
A tak říkám pane, vypuste na mne
velké tohle vaše psisko
neudělal ani to, mohl jsem být
Štísko?
Ač Dubí se loni ještě zubilo,
laskavě tě v teple peřin budilo ...
tys přemítals , jak připravíš se a ....
... přišly souchotě ... či co to bylo
prach a kašel, úzko v krku nemilý
prostě sprostě Dubí bylo v pr.....li!
Jenže, co by, jdeme do hospody
v pátek rázně utečem z té chřipkové kázně
vybouříme zpěvem hleny
nejsme běžec co chce pleny.
Brzy ráno k domu spějem
spát či běžet v okna pějem
stejně by nás naše Dubí
vzbudilo a to nás prudí
Takže jedem v nemilosti
zvednem kosti z pohodnosti
vždyť jsme pouze lidé prostí
budem hosty a ........lihuprostí
jen Dubí nás přece zachrání
líp než tamti VALCHAŘI !!!
nostalgická vzpomínka Slávy Pilíka pod vlivem dávného prejarního zimního Dubí v pokročilém říjnovém létě na podzim 2011