MKK
MKK
Zdál se mi v noci strašný sen,
bil jsem se, nemoh jsem z potu ven,
nad ránem spásně probuzen,
já zbytku noci jsem se bál,
že sen by se snad zase zdál
O čem že sen ten byl,
o čem může se v hrůze zdát,
to Malý Kukluxklan Kladenský
mě si vyvolil
a já měl o rekord se s negrem rvát
U kříže stál jsem, nespoután,
ale dřeva, masa, ohně pach,
dávno na misky vah byl dán,
když budoucnosti příští tah,
měl tam být pevně přichystán
Bílý jsem, ale slyšte tady,
já duši černou mám, svědomí i spády,
děti černé mě mají rády,
nemůžu já z vás braši mít
své nové dobré kamarády
Víme, my víme, zní zas a zas,
v životě svém cos činil,
dnes splatíš to,
dutý se šíří z kápí hlas,
a předběhneš ten vinyl
Jak žít teď mám a v noci spát,
jak mám teď já být nad věcí,
když znova a zas bude se mi zdát,
sen ten nezvyklý, děsný, běsný tak,
sen ten nový strašecí.