METAŘ
7. 8. 2012
METAŘ
Vydal jsem se napříč světem tuze prašnou cestou,
která končí smetákem a oranžovou vestou.
Na dlažbě ne vlastní vinou
těžko najdu práci jinou.
Nikoho už nezajímá moje staré tělo,
co se blátem sotva vleče, ač dřív létat chtělo.
Metlou, co mi ničí svaly,
pohřbívám své ideály.
Uklízením nepokryju výši dluhů ani,
kolemjdoucí neskrývají hnus a pohrdání.
Stud mi dláždí cestu někam,
kde se smrti sotva lekám.
Tak jen zametám – a čekám ...
…...........................................................................................................................................
RADEK FRANTIŠEK BIČAN
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář