DEŠŤOVÁ PANÍ
DEŠŤOVÁ PANÍ
Obloha krvácí kapkami deště,
já sedím za oknem, v očích mám slzy.
Ve skrytu duše sním, že tvou tvář ještě
snad jednou uvidím. Doufám, že brzy.
Vždyť se mi zjevuje i za tím živlem,
asi jsem poněkud citlivý chlápek.
Vidím tě schoulenou v postoji zjihlém
oděnou do pláště z dešťových kapek.
Tvůj pas chci obejmout, přivinout k sobě,
slíbat ty kapičky z tvých něžných skrání.
Vše dobré ve mně chce patřit jen tobě,
jsi moje vysněná dešťová paní.
Jenže tu nejsi, jen ticho jak v hrobě,
tesknota do očí slzy mi vhání …
------------------------------------------------------------
R. F. BIČAN