CROSS ROESSLERA-OŘOVSKÉHO - BÁSEŇ
Jak jsme se stali Ořovského ořmi
Kdepak byly tažní koně, by přijely k borcům pro ně?
Kdepak byli záchranáři, když ses plazil vzhůru v záři
poledních skal k hospodě a nevěřil jsi náhodě?
Ach ty oři Ořovský, vymyslels to obrovsky!
Mnohé rokle, bahna cáry, kotníkové jsou to máry
Mnohé kopce, rokliny, síly mizí v hlubiny!
Roesler na to klidně zírá, nesleduje, kde je míra
Je to konec kolice, oři běží velice.
Dýcháš ještě? Nebo je to, to, co předtím dýchalo?
Na rukou to neseš vzhůru, s krví se to míchalo.
V cíli vnímáš jenom stíny, říkají ti novinku -
vyhraje ten, který nejlíp zvládne pěšky rovinku.
Sláva Pilík – po Rössler Ořovského krosu – březen Malé Kyšice, hospoda Hřebečka