AFRODITA
AFRODITA
Včera jsem tě viděl ráno
v ohradě u koní
Patřím k těm jimž není dáno
že hned slzy roní
jakmile však půvab ženy
do mých citů vkročí
téměř nejsem překvapený
když mám vlhké oči
Tehdy kousek za ohradou
kde jen vítr kráčel
stál jsem s rozechvělou bradou
a proud slz mne smáčel
Jenže co muž hltající
podmanivou krásu
ztrácím dojat krasavicí
přesný pojem času
a tak soumrak potměšilý
jež mi přeťal snění
potvrdil že dcera víly
tam kde já už není
Dnes jen marně hádám kde jsi
a je mi to líto
že jsem sám a že tu nejsi
plavá Afrodito