JOSEF ROESSLER - OŘOVSKÝ
29.6.1869 – 17.1.1933
Když jsme se Zdeňkem Kučerou začátkem 90.let minulého století hledali název pro náš nový závod, napadlo nás nazvat ho po Rössleru – Ořovském (dále jen R.-O.) . Nějaké chabé vědomosti o tomto propagátorovi sportu jsme měli, ale v té době jsme vůbec nedokázali ocenit jeho význam. Nyní - čím více o něm víme, tím více musíme před R.-O. smeknout klobouk. Celá léta jsme byli baveni smyšleným velikánem působícím v celé řadě oborů, bohužel mezitím skutečně žijící osoby na přelomu
R.-O. má zásadní význam pro český sport a jeho propagaci v zahraničí. V následujících řádkách bych si dovolil vás s ním seznámit.
Narodil se do rodiny majitele prosperujícího drogistického obchodu. Jako krycí pseudonym při sportovních závodech v době školní docházky si zvolil český překlad svého příjmení – Ořovský (Ross- v němčině oř). Počeštění jména odpovídalo tehdejším vlasteneckým náladám. Často si zčeštil i své německé příjmení a psal se Resler. Celý život objevoval pro Čechy dosud nepoznané sporty, zakládal kluby, dával jim řád a stanovy . Pro svojí činnost získával stovky a tisíce nadšenců , byl závodníkem, organizátorem, propagátorem, rozhodčím, předsedou spolků a svazů, diplomatem. Objevil zimu na horách, léto na vodě. Hovořil několika jazyky, ale hájil jen jeden – češtinu, Čechy a český sport.
Začátek jeho organizátorské činnosti spadá do jeho dětských let, kdy coby studenti primy a sekundy c.a k.reálného gymnázia pod vedením Josefa a jeho bratra Karla vytvořili Bruslařský klub. Později mění název na Bruslařský závodní klub. V té době se náhodou dostává k lyžím, když si do Norska píše o ceník bruslí a podepisuje se Bruslařský klub. V Norsku si z toho vydedukovali, že se jedná o Ski klub pana Bruslaře a přidali i nabídku na lyže. Toho mladý R.-O. využívá a k bruslím objednává i 2 páry lyží. 5.1.1887 byly celníky procleny jako dřevo prosté, nelakované a první kopec, který byl v Čechách pokořen, bylo Václavské náměstí. Ještě v zimě 1887 zakládá při Bruslařském klubu Ski Klub, první lyžařský klub v Evropě mimo Skandinávii a objednává ve Švédsku další páry lyží. V roce 1889 je v Praze již asi 20 párů lyží, Krkonoše ani hrabě Harrach nemají o tomto vynálezu ještě ani ponětí (tam se objevil první pár až v roce 1890).
13.března 1887 pořádá na Belvederce jeden z první atletických závodů u nás. Skládá se z několik disciplín a sám R.-O. vítězí v 500 m steeple chase .
V létě tohoto roku objevuje krásy vodních sportů a začátkem roku 1888 vstupuje do veslařského klubu Blesk.
V roce 1893 se navrátil z ciziny, kde byl také na vojně na moři, a služebně na otcův pokyn, aby při pracovním zatížení zapomněl na sport. Opak byl pravdou. Závodil na jachtách, vyhrával na skifu i v bruslařských závodech, závodil na lyžích, hrál fotbal, učaroval mu tenis. Navazuje desítky přátelství a vnímavě pozoruje organizaci velkých sportovních klubů. Po návratu z ciziny zakládá I.Č.L.T.K (Český Lawn Tenis Klub); tento klub se proslaví později nejen v tenisu, ale i v hokeji . Dále se podílí na vzniku Akademického cyklistického odboru Slávie.
Ještě téhož roku 1893 zakládá Český Yacht Klub (Č.Y.K) a zavazuje se postavit plovoucí klubovnu. Později v tomto klubu prosazuje jízdu na kanoích, což později vedlo k rozšíření vodní turistiky. Obliba tohoto sportu roste a roku 1913 je založen Český svaz kanoistů.
Na jaře roku 1896 organizuje první turnaj v kopané a 25.3.1896 řídí historický první společné utkání 2 pozdějších pražských rivalů – Sparty a Slávie. Sparta vyhrála 1:0, ale R.-O. po zápase gól odvolal, což mu tehdejší pravidla dovolovala, a tím zavdal příčinu k první roztržce mezi těmito týmy.
8.května 1897 se zakládá Česká amatérská atletická unie (Č.A.A.U). Prvním předsedou se stává dr.Guth - Jarkovský (v roce 1896 na OH v Aténách jako jediný Čech v Mezinárodním olympijském výboru) a druhým R.-O. Oba tito muži dávají podnět k založení Českého výboru pro hry olympijské, neboť český sport se tehdy připravoval k účasti na OH 1900 v Paříži. Při této příležitosti je třeba ocenit diplomatickou práci R.-O. Je třeba si uvědomit, kolik práce, úsilí a osobních kontaktů bylo potřeba k prosazení českých zástupců do mezinárodních sportovních organizací. Ve skutečnosti žádné Čechy neexistovaly, oficiální státní útvar bylo Rakousko-Uhersko. Celé to byl bludný kruh dvou protichůdných názorů – jste Rakušany, budete pochodovat se všemi rakouskými sportovci, na straně druhé – jsme Češi, chceme svou vlajku, svůj znak a svůj samostatný útvar při slavnostním zahájení. Ačkoliv se to zdálo nemožné, i za cenu kompromisů vychází z tohoto kruhu vítězněji česká dvojice.
Nápad pořádat OH v Čechách není vůbec nový, již v roce 1900 navrhuje R.-O. uspořádat zimní OH v Krkonoších . Mohly to být vůbec první zimní OH v historii.
R.-O. se nevěnoval jenom sportu a činnostem s ním spojeným. Neméně úspěšná je i jeho část života věnována dětem a pobytům v přírodě a s tím spojeným skautingem. Již v roce 1913 skautská družina Bobrů podnikala společně se členy Českého Yacht klubu řadu zdařilých kanoistických túr spojených s vodním tábořením. Jako vůdce a instruktor byl Josef Rössler-Ořovský, jenž zapůjčil lodě a učil je správně ovládat, pádlovat apod. Družina Bobrů z 2.oddílu Praha byla první skautskou skupinou, která měla systematický vodácký výcvik zařazený do programu skautské činnosti. Její rádce Josef Rössler ml. a J.Filip-Starý se stali později činovníky vodních skautů.V tehdejší době se po tápání a zkoušení zrodila pramice s kotrčí, která přetrvala v různých obměnách až do dnešních dnů. Tehdy bylo vše obtížné.Doprava lodí na místo počátku tůry, tvrdé byly i naše řeky bez přehrad.Byly to akce divoké, nespoutané, ale s čarokrásnou přírodou a prakticky nedotknuté počínajícím civilizačním procesem.Vltava, Sázava i Lužnice byly zcela jinými řekami, než jak je známe v současnosti.Vlastní založení vodního skautingu inicioval první starosta Svazu junáků-skautů Josef Rössler - Ořovský a prof.ing.Ludvík Šimek. Zlatá éra českého skautingu nastala po vzniku Československé republiky. V roce 1919 se několik samostatných skautských organizací včetně Junáka spojilo do Svazu junáků-skautů, jehož starostou byl zvolen R.-O. . Tento svaz se stal v roce 1922 jedním ze zakládajících členů světového chlapeckého skautského ústředí.
Bohatý a plodný život Josefa Rösslera – Ořovského ukončila smrt 17.1.1933 v podolském sanatoriu.
Unhošť 14.3.2007
Ben
Pokud jsem na něco zapomněl, budu rád, když mi na to upozorníte, je možno přidávat komentáře.
Zdroje : Václav Pacina : Sport v královstvím českém
internet
Zdeňkovi a Milošovi děkuji za kontrolu jazykovou i věcnou.