Běžecký oddíl T. J. SOKOL Unhošť

Pro méně znalé a Ty, kteří nepřišli, jsem si ještě dovolil přidat text zkopírovaný ze zeměpisného lexikonu "Hory a nížiny" :

Vysoký vrch, 486 m, významný bod - dle geomorfologického rozdělení patřící do České vysočiny, Poberounské soustavy, Brdské podsoustavy, Křivoklátské vrchoviny, Lánské pahorkatiny a v ní Loděnické pahorkatiny (nejjižnějším výběžkem této pahorkatiny jsou jižní svahy Kožovky – 456 m).
3,5 km východo-jihovýchodně od obce Bratronice; buližníkový suk ve tvaru oválné nepravidelné kupy na severovýchodním konci nízkého strukturního hřbetu barrandienského směru; vrchol zaoblený až plochý s menšími skalními výchozy, svahy příkré s rozptýlenými sutěmi, dubové porosty s příměsí borovice; v jihovýchodním svahu opuštěný lom, vrch daleko viditelný v krajině; kruhový výhled.

No já sice chápu, že autobus tam asi nevyjede, ale mohla by se třeba postavit z Kyšiček lanovka. Schopný pořadatel by něco takového měl zajistit.
Co se týče polemiky s označením vrchní či vrchařský - asi to necháme na příhodnější dobu, neb to vyžaduje dlouhodobější přípravu. Napadá mě několik vhodných termínů, jako třeba po Dvojicích či po Leči, což jsou akce, v jejichž závěru argumenty přicházejí samy.

Pánové , Vaše starosti bych chtěl mít . Dnes jsem si proběhl trať a pokusně změřil nadmořskou výškou svojí jednoduchou GPS . Takže start je u hospody ve výšce 360 m n.m. , po necelých 500 m klesání jste na úrovni Lodenického potoka(Kačáku) ve výšce 306 m , po přeběhnutí mostu a krátké roviny následuje pouze stoupání , po asi 750 m přebíháte silnici - 380 m, následuje mírnější stoupání po širší lesní cestě , potom rovně přes paseku a hned za ní doleva na užší cestu , která vede až na do cíle na vrcholu u rozhledny . Úpatí vrchu je 435 m , a po necelých 150 m je cíl - 485 m . Celkem je můj odhad asi na 2,5 km . Včetně značení bílou barvou jsem byl od hospody na hoře za 25 min. Tyto údaje mohou posloužit k vaší další diskusi o ozančení horský , vrchní ,spodní či jiných důležitých přívlastcích tohto běhu . Hlavně pro samou diskuzi nezapomenťe přijít a vyzkoušet si teorie v praxi . Jinak z cíle závodníky a věci nepřevážíme , když jsi se dostal nahoru , tak se dotaň také k hospodě . Mimo jiné pan hotelier Kotelka se na vás všechny již hrozně těší .

K Honzovu komentáři - nabízí se jakási polemika.
Je pravda, že tu hory nemáme, ani Vysoký vrch - tedy dle názvu - není horou, ale vrchem. Zrovna před chvílí jsem vysvětlil Pavlovi Vinšovi, že Tvůj "Velký vrch" = jeho Vysoký vrch. Také bych mohl nadhodit jiné výškové údaje, zkusím si něco na čtvrtek připravit.
Z gramatického a slovotvorného hlediska bych spíše nesouhlasil s pojmem "vrchní" běh. Jaké parametry by pak měl mít opačný, tedy "spodní" běh ? Třeba bych se přiklonil k pojmu vrchařský běh; toto spojení by se mi zdálo výstižnější, jak "vrchní" ( to bychom museli běžet někde po hřebeni, což zde nebude). K pojmu "vrchařský" by oponenti mohli namítnout, že by se závodu měli zúčastňovat vrchaři - snad Pepa dorazí. Abych utlumil dosud nerozfoukané a nevyslovené běžecké, politické, mocenské, místní, jazykové a hospodské vášně, nastínil bych 2 možnosti : Výběh na Vysoký vrch (pravda, šťouralové mohou namítnout, že v závěru nepoběží, ale poplazí se), pro Pepu Výklus na Vysoký vrch, nebo pro všechny jen Vysoký vrch.
Ale, co mi chybí - je z cíle zajištěn odvoz závodníků a věcí k hospodě ...?

Hele, Bene, sám přece musíš uznat, že běh na Velký vrch nemůže být horský běh, když se neběží na horu, ale na vrch. Mohli bychom se tedy shodnout na termínu vrchní běh.